Název souboru, který najdete za rok

Složka s názvem „finál“, „finál2“ a „opravdu finál“ není pořádek. Je to odklad rozhodnutí. Až se k ní vrátíte za semestr, nebudete vědět, která verze šla ven a která zůstala na stole.

Název ať nese datum ve tvaru rok-měsíc-den, pak téma, pak verzi: 2026-02-06-bakalarka-v3. Datum patří na začátek, protože řazení podle jména pak sleduje čas. Téma pište krátce a bez mezer; verzi zvyšujte jen tehdy, když se obsah skutečně změnil.

Mezery a háčky v názvu zlobí, když soubor posíláte dál nebo ho nahráváte do školního systému. Na této stanici je převod na prostý název, který zůstane ve vašem prohlížeči — data se nikam neodesílají. Pracovní název s diakritikou si můžete nechat doma; odevzdávací soubor ať sedí na pokyn fakulty.

Do složky patří jen to, co má stejný osud. Rozpracované vedle odevzdaného se za měsíc splete. Když něco odevzdáte, nechte v názvu slovo odevzdano a už to nepřepisujte. Nová úprava je nový soubor. Přílohy pojmenujte stejně jako hlavní text a přidejte priloha1, ať je poznáte i mimo ZIP.

Jednou za semestr složku projděte a smažte duplicity, u kterých nevíte, čím se liší. Když to nevíte vy, nebude to vědět ani budoucí vy. Stačí pět minut a jeden seznam na papíře: co zůstává, co jde pryč.